HRY
...aneb co se už odehrálo
2018
V tomto roce se představila "malá scéna" spolku Pradivadlo v komorním melodramatickém představení UDĚLEJ MI DÍTĚ, PROSÍM!
V představení na motivy hry Mirko Štiebera, se hlavních rolí chopili Barbora Niedobová, která toto představení také režírovala, v roli Vrchlické, a Pavel Konštacký v roli Bláhy.
2017
V tomto roce se pod režijním vedením Barbory Niedobové-Šínové herci spolku Pradivadlo stali opravdovými Světáky. SVĚTÁCI byli výzvou, protože každý je obeznámen s veleúspěšným filmem, který se pyšní hvězdným obsazením a jehož brilantně napsaný scénář, o nějž se postaral Vratislav Blažek, je všem fandům filmu zapsán v srdci. Příběh se nijak výrazně neliší od filmového zpracování Zdeňka Podskalského a zůstává tak vyprávěním o třech obyčejných fasádnících Gustavovi
(Jiří Vobecký), Tondovi (Pavel Konštacký) a Honzovi (Martin Holouš), kteří se během práce
na rekonstrukci jednoho z pražských domů rozhodnou, že si užijí jeden večer tak, aby
nikdo nepoznal, že si celý život vydělávají rukama od malty. Čirou náhodou se seznámí s
jistou paní Trčkovou (Vlastimila Vykrutiková), která důmyslně využívá přistaveného lešení k
jednoduché lsti. S tou jí pomáhá trojice žen, Marcela (Pavla Zieglerová), Božka (Barbora
Niedobová-Šínová) a Zuzana (Pavla Zieglerová ml.), které pod příslibem
rozkoší, lapeného muže okradou a následně ženou po lešení z bytu, s historkou o vracejícím se choti. Za oběť jim padnou hned dva muži (Rostislav Janda a Petr Strohalm), než jim Trčková dohodí pořádný kšeft. Tři vysoce postavené pány, kterými se trojlístek dělníků stává za pomoci emeritního učitele etikety a společenského chování, pana Dvorského (Miroslav Klesnil) a perfektně střiženého obleku od krejčího (Ondřej Hanuš) a jeho asistentky Martičky (Iva Kyjáková). A tak se vydají do baru Diplomat, kde se všichni "neplánovaně" setkají a posilněni přísunem digestivu od pana vrchního (Michal Schreiber), se odeberou do bytu Trčkové. Vše by jistě dopadlo úplně jinak, kdyby jim nebyl na stopě mladý ochránce zákona (Bronislav Konečný), který je jedním z okradených mužů donucen zabouchat na dveře bytu, ze kterého vede jen jedna cesta ven... VOKNEM!
O zvuk, hudbu a nahrávání písní se postaral Petr Laštuvka, o světla Jan Halinec a o inspici a úpravu kostýmů Šárka Kutová.
Scénu vytvořili členové Pradivadla, kteří zajistili i potřebné rekvizity.
Světáci v roce 2017 potěšili oko divákovo hned třikrát. Premiérové představení bylo následováno první a druhou reprízou. Všechna tři představení se setkala s obrovským úspěchem a velmi příznivými ohlasy divaků.
2016
Premiérovou hrou pro rok 2016 se stal westernový muzikál na motivy knihy Jiřího Brdečky, LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA. Režijního vedení se opět ujala Barbora Niedobová-Šínová a svůj talent předvedli téměř všichni herci, kteří hráli ve hře předešlé. Přibyly nové tváře a všechna představení se opět odehrála v divadelním amfiteátru LA SKÁLA pod širým nebem, do kterého tento příběh z divokého západu nádherně zapadl. Do hlavní role Limonádového Joea byl obsazen Pavel Konštacký, jemuž byl velmi kvalitním protihráčem padouch Hogo Fogo, kterého ztvárnil Ladislav Šín. Nevinnou a naivní Winnifred si zahrála Barbora Niedobová-Šínová, jíž byla rivalkou v boji o přízeň Joea, vnadná a smyslná pěnice Tornádo Lou v podání Pavly Zieglerové. Tato barová diva je osudovou láskou jejího zaměstnavatele a majitele baru, Douga Badmana kterého si zahrál Martin Holouš, a který by se neobešel
bez svého příbočního padoucha Grimpa v podání Petra Bubely. Otce Winnifred a majetného ranchera Abea Honestyho si zahrál Miroslav Klesnil a v rolích Dakoty Kida a Mexico Kida se mohli vyřádit Bronislav Konečný a Petr Strohalm. V roli nezapomenutelného cynického barmana, který celou tu taškařici sleduje, se blýskl Michal Schreiber. Ale co by to bylo za bar bez cowboyů a vnadných kankánových tanečnic? V rolích štamgastů baru "U spokojenosti cowboyovy" se předvedli Lukáš Pilát, Hana Kitschuchová a Ondřej Hanuš. Rolí tanečnic se zhostily Petra Čechová, Pavla Zieglerová ml., Miroslava Rapouchová, Pavlína Koutecká a Amálie Malovaná. Průvodcem, který všechny zasvětil do děje byl Petr Laštuvka, který se současně postaral i o zvukovou stránku celé hry (písně, hudební předěly, zvuky).
Scénu nasvítil Jan Halinec a návrhy kostýmů, úpravy kostýmů a inspici zajistila Šárka Kutová. Scéna byla vytvořena podle návrhů Ladislava Šína a o její realizaci se postaral Petr Ryšánek a jeho tým. O taneční choreografie se, jako v roce předešlém, zasloužila Petra Čechová a taneční skupina Move2You. Napovídala Dagmar Korytárová.
Hra zaznamenala obrovský ohlas a všechna představení byla beznadějně vyprodaná. Proběhla tři vystoupení (premiéra a dvě reprízy), za něž si herci a celý realizační tým vysloužili bouřlivý potlesk. Hra byla zdrojem velkých výzev, odhodlání a potřeby týmové práce a všichni, kdo se na ní podíleli odcházeli obohaceni o cenné zkušenosti.
V roce 2017 Limonádník zažil třetí a čtvrtou reprízu na La Skále a pátou v zahradě Zámku Bruntál při bruntálských Dnech města. Právě v Bruntále měla tato hra velký úspěch a diváci měli dokonce problém vejít se do prostoru pro divadelní představení.
Na podzim roku 2017 se Joe přesunul do Městského divadla Rýmařov ve své šesté (školní představení) a sedmé repríze. Sedmá repríza, která proběhla 2. 10. 2017 se stala současně i derniérou tohoto představení a byla pojata v benefičním duchu. Výtěžek z toho představení byl investován do oprav budovy Městského divadla Rýmařov.
2015
V tomto roce si členové pradivadla ukousli ještě větší sousto, než v roce předešlém, a pod opětovnou režijní taktovkou Barbory Niedobové-Šínové se rozhodli, zahrát si v dalším muzikálu. Tentokrát šlo o hru JEDNA NOC NA KARLŠTEJNĚ z dílny Petra Markova (scénář) a Zdeňka Bartáka (hudba). Nejedná se však o titul, který je všem notoricky znám z filmové předlohy, nýbrž o upravenou verzi pro divadelní prkna. Hlavních rolí Karla IV a Elišky se chopili Ladislav Šín a Pavla Zieglerová, kterým se neustále pletl pod nohy, a narušoval svojí přítomností důležité chvilky, Martin Holouš coby šašek Rolnička. Barbora Šínová se v utajení kryla za zdmi hradu jako Alena a snažila se sejít s Peškem Hlavně, kterého si zahrál Pavel Konštacký. Jen, aby se nic nedozvěděl její strýček, pukrabí Ješek, v podání Pavla Hejska. Zato arcibiskup Arnošt, v podání Miroslava Klesnila, musí zabránit tomu, aby byly obě ženské postavy vystopovány
vévodou Štěpánem Bavorským v podání Petra Bubely a Petrem Cyperským, kterého si zahrál Štěpán Stoklasa. A právě s ním v průběhu hry laškují pradleny, ve kterých své taneční dovednosti představily Pavla Zieglerová ml., Petra Čechová, Pavlína Koutecká, Tereza Vachutová a Miroslava Rapouchová. Do rolí zbrojnošů byli obsazeni Bronislav Konečný, Adam Merva a Michal Schreiber.
O zvukovou stránku hry se postaral Petr Laštůvka (nahrávání písní, hudební podkresy a předěly, písně), o světelnou Jan Halinec a o kostýmy se postarali Radek Holubec a Štěpán Stoklasa. Scéna byla postavena na základě návrhů Ladislava Šína Petrem Ryšánkem a jeho týmem. O taneční choreografie se zasloužila Petra Čechová a taneční skupina Move2You. Inspicí byla Blanka Nesrstová a nápovědou Dagmar Korytárová.
Hra to byla velmi náročná a s jejím zkoušením se začalo už v březnu. Herci byli postaveni před náročné výzvy, při kterých testovali své pěvecké, taneční a herecké dovednosti. A reakce diváků daly všem jasně najevo, že to stálo za to. Ohlasy byly přímo obrovské. V průběhu roku 2015 proběhla 4 představení (1 premiéra a 3 reprízy) a v průběhu roku 2016 se toto představení odehrálo třikrát v amfiteátru La Skála a jednou v Městském divadle Bruntál, kde herci sklidili nad očekávání velký úspěch.
2014
Tento rok byl pro Pradivadlo a jeho členy ve znamení velkých změn. Změnilo se vedení i prostor ke hraní. S těmi došlo i k výrazné a velmi ambiciózní změně v repertoáru. Režie se chopila Barbora Niedobová-Šínová, která si troufla na velmi náročnou hru, ČLOVĚK Z KRAJE LA MANCHA. Celosvětově známý příběh Dona Quijota a jeho boje s větrnými mlýny se přenesl do krásného a ojedinělého divadelního amfiteátru v Janovicích u Rýmařova, který byl nazván La Skála. Výrazně se také obměnily tváře v souboru. Přišli noví členové, zúčastnili se hostující herci a došlo i na hereckou výpomoc z řad profesionálů. V hlavní roli Dona Quijota se předvedl Ladislav Šín, jemuž hrála jeho osudovou Dulcineu Barbora Niedobová-Šínová. Ti se také chopili největších pěveckých partů v celé hře. Věrného poskoka Sanchu ztvrárnil Petr Bubela, který sváděl četné oční bojůvky s partou neurvalých mezkařů, které si zahráli Dennis Huml a Martin Holouš. Role jejich šéfa Pedra se
zhostil Martin Wnenk, kdy ho v této roli alternovali hostující herci Zdeněk Hrabal a Michal Sokol. Hospodského a guvernéra v jednom ztvárnil Pavel Hejsek a jeho protivnou manželku Mariu Pavla Zieglerová. Přísně na vše dohlížel Pavel Konštacký v roli vévody a Samsona Carrasca, za nímž vždy poslušně cupitala jeho snoubenka Antonia, kterou si zahrála Hana Byrtusová. Lazebníka a barbíře zazpíval a zahrál Petr Laštuvka a pojítkem mezi všemi byl Padre Perez v podání Miroslava Klesnila.
Tímto divadelním představením byl slavnostně otevřen a pokřtěn amfiteátr La Skála za přítomnosti šéfa české scény v Těšínském divadle, pana Miloslava Čížka a držitelky divadelní ceny Thálie za roli Báthoryčky, Lucie Bergerové.
Zvuková a hudební stránka celé hry byla zajištěna Petrem Laštuvkou. O světla se postaral Jan Halinec a inspicientkou byla Irena Ondrašíková. Scéna byla postavena podle návrhu Ladislava Šína a realizována Petrem Ryšánkem a jeho týmem.
Na tuto hru byly velmi kladné ohlasy, a tak se po premiéře odehrály ještě tři reprízy. Následujícího roku 2015 se příběh Dona Quijota vrátil do La Skály dvakrát. Zavítal i na hrad Sovinec (s hostujícím hercem Petrem Pěnkavou) a na nádvoří Bruntálského zámku. V roce 2016 se pradivadelnci v této hře seskupili na La Skále ve dvou reprízách a velký úspěch byl zaznamenán v Jeseníku na dvacátém ročníku JESENICKÉ DIVADELNÍ ŽATVY.
2013
Po dramatu Naše městečko Thorntona Wildera, dvou pohádkových
muzikálech Kráska a zvíře Františka Hrubína a Hrátky s čertem Jana Drdy,
komedii Holka odjinud Rudolfa Trinnera, americkém muzikálu Song pro dva
aneb Každý má svého Leona Neila Simona a české klasice Jana Otčenáška
Romeo, Julie a tma s muzikálovými prvky si od přehršle písniček a
muzikálového amatérismu příznivci Pradivadla poněkud odpočinou. Divadelníci se tentokrát rozhodli jít cestou odlehčeného, nikoli však
naivního komediálního tématu v asi nejznámějším díle
brazilského autora João Bethencourta Estevão Weinera Den, kdy unesli papeže, situační komedii s hlubším podtextem. Děj se odehrává na předměstí New Yorku.
V režii Jiřího Konečného se v hlavních rolích představí Pavel Hejsek jako taxikář Sam Leibowitz, Vlasta Vykrutíková jako jeho žena Sara, Dennis Huml a Tereza Pinďáková v rolích jejích dětí Irvinga a Miriam a v roli kardinála Zdeněk Rychlý. Pod hlavičkou Pradivadla si zahrají i nové tváře: Miroslav Klesnil (papež), Petr Andrš (šerif), Ladislav Šín (generál) a Petr Guziur (odstřelovač).
Na první pohled to vůbec nevypadá, že v inscenaci půjde o nejveselejší dva dny, přesto se v ní odehraje komediální příběh s mnoha zvraty. Příběh, který hledá sílu v naději, že v každém z nás se skrývá laskavost i hluboká touha po porozumění a vstřícnosti. Je to příběh našich dnů, a přece naše dny přesahuje, ostatně každý den nedochází k únosu papeže.
Diváci se mohou těšit na premiéru představení, které se uskuteční v sobotu 14. prosince od 19 hodin ve velkém sále Střediska volného času Rýmařov, stejně jako na reprízu, která je naplánována na pondělí 16. prosince od 19 hodin tamtéž.
Jak ochotníci avizovali při premiéře, režisér se touto hrou s publikem loučí. Ve své poslední sezóně režisér záměrně opustil muzikálový
žánr a pokusil se o nastudování činoherní komedie. Weinerův známý kus
byl dlouhodobým režijním snem Jiřího Konečného, kterým se chtěl
důstojně rozloučit s diváky.
2011
ROMEO, JULIE A TMA Jana Otčenáška se řadí k novelám s válečnou tematikou. Děj se odehrává během druhé světové války v protektorátní Praze. Hlavními hrdiny jsou dospívající student Pavel a židovská dívka Ester. Hra se vyznačuje dominantními kontrastními prvky tragiky, smrti, strachu, ale i lásky a naděje v kontextu války. Příběh zachycuje atmosféru protektorátu, vyhlášení stanného práva, neustálou podezíravost a všudypřítomný strach z udání. Protiváhu této temnotě tvoří okamžiky štěstí zamilovaných při tanci v malém pokojíku, nebo chvíle, když společně pozorují hvězdy a plánují svou budoucnost. Vzpomínky, kterými se vrací k jejich společným zážitkům, představují hlavní linii příběhu.
režie a úprava textu: Jiří Konečný, hudba a písňové texty: Petr Laštuvka, scéna a kostýmy: Šárka Lupečková
v hlavních rolích: Lukáš Adam a Natálie Holíková (studenti Janáčkovy konzervatoře Ostrava)
dále hrají: Zdeněk Rychlý, Pavel Konštacký, Štěpán Stoklasa, Petr Bubela, Zdeněk Štefanišin, Petr Guzir
taneční vstupy: Skupina Move2You, inspice: Irena Ondrašíková, text sleduje: Dagmar Koritárová a
Miroslava Misařová, zvukový mistr: Petr Laštuvka, světla: Jan Halinec, Denis Humpl, Ludmila Ondrašíková
2010
Drdova pohádková hra vznikla jako reakce na tíživou politickou
situaci v okupovaném Československu za druhé světové války. Inspiraci
můžeme nalézt v pohádkách Boženy Němcové - Čert na zemi, v loutkové hře
Matěje Kopeckého - O krásné Dišperandě a dalších pohádkách a
pověstech, například O Záhořově loži, O strašidelném mlýnu a podobně.
Hrátky s čertem údajně vznikly na "objednávku" režiséra Jiřího Frejky
pro Národní divadlo v Praze. Premiéra hry se uskutečnila 30. prosince
1945 v pražském Stavovském divadle a od té doby putovala tato pohádka
snad po všech českých jevištích, profesionálních i amatérských.
Nejznámější je ovšem filmové zpracování režiséra Josefa Macha v
půvabných kulisách Josefa Lady s výraznými hereckými osobnostmi -
Josefem Bekem jako Martinem Kabátem, Jaroslavem Vojtou v roli
loupežníka Sarka Farky, Františkem Smolíkem jako poustevníkem
Školastykem a nezapomenutelnými venkovskými čerty Františkem
Filipovským a Stanislavem Neumannem. Jejich osobité herectví se natolik
vtisklo do paměti diváků, že s ním mnohé další inscenace musely svádět
mnohdy nerovný boj.
Abychom se vyhnuli případnému srovnávání s legendou a zároveň hru
přiblížili dnešnímu divákovi, požádali jsme osvědčenou autorskou
dvojici Petra Markova a Zdeňka Bartáka, aby se na tuto pohádku podívali
dnešníma očima. Markovův smysl pro humor a Bartákova hudební invence
byly základem inscenace, která se žánrově pohybovala na rozmezí hudební
komedie a muzikálu při čemž muzikál vítězil "lehce na body".
2009/2010
Když se setkají o několik měsíců
později, mají pocit, jako by se viděli poprvé! Sonia a Vernon proto
musí zvolit čemu dát přednost - kariéře před láskou nebo naopak? Obě
postavy hovoří na jevišti za sebe, jsou směšné, komické a přitom
nesmírně lidské a krásné. Muzikál "They´re Playing Our Song" (Song pro
dva), měl světovou premiéru na Broadwayi r. 1979, vznikl v týmové
spolupráci komediografa N. Simona + komponisty a držitele tří Oscarů M.
Hamlische + textařky C. B. Sagerové. Muzikál v sobě nese zvláštní
poetiku, lehkost a nadčasovost. To podtrhnuli také výtvarnice Martina
Kohoutková, choreografka Alena Tomešková a hudební realizátor Petr
Laštuvka, který se svou kapelou The Hero muzikálové písně nahrál ve
studiu v průběhu jednoho roku. Na realizaci muzikálu se podílela řada
sponzorů. Protagonisté jej zpívali živě na mikroporty. Muzikálovou
komedii vhodným způsobem doplnila citlivá hra světel a nápadité
jevištní efekty.
Dlužno říci, že tento muzikálový projekt Pradivadla však nesplnil
výsledné očekávání jeho tvůrců a manažerů. Je pravda, že většině
diváků, kteří muzikál shlédli, se velmi líbil (podle ohlasů v hledišti i
mimo něj), nicméně početnější publikum se na výjezdech mimo Rýmařov
nedostavilo.
2009
podívat, ale především jak Jessie přimět k tomu, aby se s rodinou o své bohatství podělila. Všech pět ženských postav odlišných charakterů, dlouholetý přítel rodiny Matěj Kačaba, Evžen Srp, snoubenec Veverkovy druhé dcery Kateřiny a vínu horující teta Máňa se střetávají v situacích plných humoru, ale i překvapení a napětí. Pozvání na premiéru přijal také sám autor hry pan Rudolf Trinner.
2008
nechybí humor ani láskyplné vyznání. Jedná se o dílo, které plně zaujme člověka bez ohledu na věk, neboť pohádky tohoto druhu potřebujeme. A to z jednoho nejzákladnějšího důvodu - aby nám bylo dobře na světě! Premiéru této pohádky jsme uvedli v úterý 20. května 2008 v 18 hodin, reprízu v neděli 25. května v 15 hodin v rýmařovském městském divadle. Pohádka měla charakter muzikálu a představili se v ní herci známí z Našeho městečka, objevily se i nové tváře. Diváci si navíc poslechli podmanivé a nápadité melodie z autorské dílny Petra Laštuvky, šéfa rockové kapely The Hero, nebo na vystoupení dětí z tanečního klubu Jes Základní školy Rýmařov - mistrů světa ve velké taneční formaci Show dance z Bochumi pod vedením Aleny Tomeškové. Pohádku provázely různé světelné a jevištní efekty a projekce.