HRY

...aneb co se už odehrálo

2018

V tomto roce se představila "malá scéna" spolku Pradivadlo v komorním melodramatickém představení UDĚLEJ MI DÍTĚ, PROSÍM!

V představení na motivy hry Mirko Štiebera, se hlavních rolí chopili Barbora Niedobová, která toto představení také režírovala, v roli Vrchlické, a Pavel Konštacký v roli Bláhy.

2017

V tomto roce se pod režijním vedením Barbory Niedobové-Šínové herci spolku Pradivadlo stali opravdovými Světáky. SVĚTÁCI byli výzvou, protože každý je obeznámen s veleúspěšným filmem, který se pyšní hvězdným obsazením a jehož brilantně napsaný scénář, o nějž se postaral Vratislav Blažek, je všem fandům filmu zapsán v srdci. Příběh se nijak výrazně neliší od filmového zpracování Zdeňka Podskalského a zůstává tak vyprávěním o třech obyčejných fasádnících Gustavovi (Jiří Vobecký), Tondovi (Pavel Konštacký) a Honzovi (Martin Holouš), kteří se během práce na rekonstrukci jednoho z pražských domů rozhodnou, že si užijí jeden večer tak, aby nikdo nepoznal, že si celý život vydělávají rukama od malty. Čirou náhodou se seznámí s jistou paní Trčkovou (Vlastimila Vykrutiková), která důmyslně využívá přistaveného lešení k jednoduché lsti. S tou jí pomáhá trojice žen, Marcela (Pavla Zieglerová), Božka (Barbora Niedobová-Šínová) a Zuzana (Pavla Zieglerová ml.), které pod příslibem

rozkoší, lapeného muže okradou a následně ženou po lešení z bytu, s historkou o vracejícím se choti. Za oběť jim padnou hned dva muži (Rostislav Janda a Petr Strohalm), než jim Trčková dohodí pořádný kšeft. Tři vysoce postavené pány, kterými se trojlístek dělníků stává za pomoci emeritního učitele etikety a společenského chování, pana Dvorského (Miroslav Klesnil) a perfektně střiženého obleku od krejčího (Ondřej Hanuš) a jeho asistentky Martičky (Iva Kyjáková). A tak se vydají do baru Diplomat, kde se všichni "neplánovaně" setkají a posilněni přísunem digestivu od pana vrchního (Michal Schreiber), se odeberou do bytu Trčkové. Vše by jistě dopadlo úplně jinak, kdyby jim nebyl na stopě mladý ochránce zákona (Bronislav Konečný), který je jedním z okradených mužů donucen zabouchat na dveře bytu, ze kterého vede jen jedna cesta ven... VOKNEM!

O zvuk, hudbu a nahrávání písní se postaral Petr Laštuvka, o světla Jan Halinec a o inspici a úpravu kostýmů Šárka Kutová.

Scénu vytvořili členové Pradivadla, kteří zajistili i potřebné rekvizity.

Světáci v roce 2017 potěšili oko divákovo hned třikrát. Premiérové představení bylo následováno první a druhou reprízou. Všechna tři představení se setkala s obrovským úspěchem a velmi příznivými ohlasy divaků.

Fotky z představení Světáci

2016

Premiérovou hrou pro rok 2016 se stal westernový muzikál na motivy knihy Jiřího Brdečky, LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA. Režijního vedení se opět ujala Barbora Niedobová-Šínová a svůj talent předvedli téměř všichni herci, kteří hráli ve hře předešlé. Přibyly nové tváře a všechna představení se opět odehrála v divadelním amfiteátru LA SKÁLA pod širým nebem, do kterého tento příběh z divokého západu nádherně zapadl. Do hlavní role Limonádového Joea byl obsazen Pavel Konštacký, jemuž byl velmi kvalitním protihráčem padouch Hogo Fogo, kterého ztvárnil Ladislav Šín. Nevinnou a naivní Winnifred si zahrála Barbora Niedobová-Šínová, jíž byla rivalkou v boji o přízeň Joea, vnadná a smyslná pěnice Tornádo Lou v podání Pavly Zieglerové. Tato barová diva je osudovou láskou jejího zaměstnavatele a majitele baru, Douga Badmana kterého si zahrál Martin Holouš, a který by se neobešel

bez svého příbočního padoucha Grimpa v podání Petra Bubely. Otce Winnifred a majetného ranchera Abea Honestyho si zahrál Miroslav Klesnil a v rolích Dakoty Kida a Mexico Kida se mohli vyřádit Bronislav Konečný a Petr Strohalm. V roli nezapomenutelného cynického barmana, který celou tu taškařici sleduje, se blýskl Michal Schreiber. Ale co by to bylo za bar bez cowboyů a vnadných kankánových tanečnic? V rolích štamgastů baru "U spokojenosti cowboyovy" se předvedli Lukáš Pilát, Hana Kitschuchová a Ondřej Hanuš. Rolí tanečnic se zhostily Petra Čechová, Pavla Zieglerová ml., Miroslava Rapouchová, Pavlína Koutecká a Amálie Malovaná. Průvodcem, který všechny zasvětil do děje byl Petr Laštuvka, který se současně postaral i o zvukovou stránku celé hry (písně, hudební předěly, zvuky).

Scénu nasvítil Jan Halinec a návrhy kostýmů, úpravy kostýmů a inspici zajistila Šárka Kutová. Scéna byla vytvořena podle návrhů Ladislava Šína a o její realizaci se postaral Petr Ryšánek a jeho tým. O taneční choreografie se, jako v roce předešlém, zasloužila Petra Čechová a taneční skupina Move2You. Napovídala Dagmar Korytárová.

Hra zaznamenala obrovský ohlas a všechna představení byla beznadějně vyprodaná. Proběhla tři vystoupení (premiéra a dvě reprízy), za něž si herci a celý realizační tým vysloužili bouřlivý potlesk. Hra byla zdrojem velkých výzev, odhodlání a potřeby týmové práce a všichni, kdo se na ní podíleli odcházeli obohaceni o cenné zkušenosti.

V roce 2017 Limonádník zažil třetí a čtvrtou reprízu na La Skále a pátou v zahradě Zámku Bruntál při bruntálských Dnech města. Právě v Bruntále měla tato hra velký úspěch a diváci měli dokonce problém vejít se do prostoru pro divadelní představení.

Na podzim roku 2017 se Joe přesunul do Městského divadla Rýmařov ve své šesté (školní představení) a sedmé repríze. Sedmá repríza, která proběhla 2. 10. 2017 se stala současně i derniérou tohoto představení a byla pojata v benefičním duchu. Výtěžek z toho představení byl investován do oprav budovy Městského divadla Rýmařov.

Fotky z představení Limonádový Joe

2015

V tomto roce si členové pradivadla ukousli ještě větší sousto, než v roce předešlém, a pod opětovnou režijní taktovkou Barbory Niedobové-Šínové se rozhodli, zahrát si v dalším muzikálu. Tentokrát šlo o hru JEDNA NOC NA KARLŠTEJNĚ z dílny Petra Markova (scénář) a Zdeňka Bartáka (hudba). Nejedná se však o titul, který je všem notoricky znám z filmové předlohy, nýbrž o upravenou verzi pro divadelní prkna. Hlavních rolí Karla IV a Elišky se chopili Ladislav Šín a Pavla Zieglerová, kterým se neustále pletl pod nohy, a narušoval svojí přítomností důležité chvilky, Martin Holouš coby šašek Rolnička. Barbora Šínová se v utajení kryla za zdmi hradu jako Alena a snažila se sejít s Peškem Hlavně, kterého si zahrál Pavel Konštacký. Jen, aby se nic nedozvěděl její strýček, pukrabí Ješek, v podání Pavla Hejska. Zato arcibiskup Arnošt, v podání Miroslava Klesnila, musí zabránit tomu, aby byly obě ženské postavy vystopovány

vévodou Štěpánem Bavorským v podání Petra Bubely a Petrem Cyperským, kterého si zahrál Štěpán Stoklasa. A právě s ním v průběhu hry laškují pradleny, ve kterých své taneční dovednosti představily Pavla Zieglerová ml., Petra Čechová, Pavlína Koutecká, Tereza Vachutová a Miroslava Rapouchová. Do rolí zbrojnošů byli obsazeni Bronislav Konečný, Adam Merva a Michal Schreiber.

O zvukovou stránku hry se postaral Petr Laštůvka (nahrávání písní, hudební podkresy a předěly, písně), o světelnou Jan Halinec a o kostýmy se postarali Radek Holubec a Štěpán Stoklasa. Scéna byla postavena na základě návrhů Ladislava Šína Petrem Ryšánkem a jeho týmem. O taneční choreografie se zasloužila Petra Čechová a taneční skupina Move2You. Inspicí byla Blanka Nesrstová a nápovědou Dagmar Korytárová.

Hra to byla velmi náročná a s jejím zkoušením se začalo už v březnu. Herci byli postaveni před náročné výzvy, při kterých testovali své pěvecké, taneční a herecké dovednosti. A reakce diváků daly všem jasně najevo, že to stálo za to. Ohlasy byly přímo obrovské. V průběhu roku 2015 proběhla 4 představení (1 premiéra a 3 reprízy) a v průběhu roku 2016 se toto představení odehrálo třikrát v amfiteátru La Skála a jednou v Městském divadle Bruntál, kde herci sklidili nad očekávání velký úspěch.

Fotky z představení Jedna noc na Karlštejně

2014

Tento rok byl pro Pradivadlo a jeho členy ve znamení velkých změn. Změnilo se vedení i prostor ke hraní. S těmi došlo i k výrazné a velmi ambiciózní změně v repertoáru. Režie se chopila Barbora Niedobová-Šínová, která si troufla na velmi náročnou hru, ČLOVĚK Z KRAJE LA MANCHA. Celosvětově známý příběh Dona Quijota a jeho boje s větrnými mlýny se přenesl do krásného a ojedinělého divadelního amfiteátru v Janovicích u Rýmařova, který byl nazván La Skála. Výrazně se také obměnily tváře v souboru. Přišli noví členové, zúčastnili se hostující herci a došlo i na hereckou výpomoc z řad profesionálů. V hlavní roli Dona Quijota se předvedl Ladislav Šín, jemuž hrála jeho osudovou Dulcineu Barbora Niedobová-Šínová. Ti se také chopili největších pěveckých partů v celé hře. Věrného poskoka Sanchu ztvrárnil Petr Bubela, který sváděl četné oční bojůvky s partou neurvalých mezkařů, které si zahráli Dennis Huml a Martin Holouš. Role jejich šéfa Pedra se

zhostil Martin Wnenk, kdy ho v této roli alternovali hostující herci Zdeněk Hrabal a Michal Sokol. Hospodského a guvernéra v jednom ztvárnil Pavel Hejsek a jeho protivnou manželku Mariu Pavla Zieglerová. Přísně na vše dohlížel Pavel Konštacký v roli vévody a Samsona Carrasca, za nímž vždy poslušně cupitala jeho snoubenka Antonia, kterou si zahrála Hana Byrtusová. Lazebníka a barbíře zazpíval a zahrál Petr Laštuvka a pojítkem mezi všemi byl Padre Perez v podání Miroslava Klesnila.

Tímto divadelním představením byl slavnostně otevřen a pokřtěn amfiteátr La Skála za přítomnosti šéfa české scény v Těšínském divadle, pana Miloslava Čížka a držitelky divadelní ceny Thálie za roli Báthoryčky, Lucie Bergerové.

Zvuková a hudební stránka celé hry byla zajištěna Petrem Laštuvkou. O světla se postaral Jan Halinec a inspicientkou byla Irena Ondrašíková. Scéna byla postavena podle návrhu Ladislava Šína a realizována Petrem Ryšánkem a jeho týmem.

Na tuto hru byly velmi kladné ohlasy, a tak se po premiéře odehrály ještě tři reprízy. Následujícího roku 2015 se příběh Dona Quijota vrátil do La Skály dvakrát. Zavítal i na hrad Sovinec (s hostujícím hercem Petrem Pěnkavou) a na nádvoří Bruntálského zámku. V roce 2016 se pradivadelnci v této hře seskupili na La Skále ve dvou reprízách a velký úspěch byl zaznamenán v Jeseníku na dvacátém ročníku JESENICKÉ DIVADELNÍ ŽATVY.

Fotky z představení Člověk z kraje La Mancha

2013

Po dramatu Naše městečko Thorntona Wildera, dvou pohádkových muzikálech Kráska a zvíře Františka Hrubína a Hrátky s čertem Jana Drdy, komedii Holka odjinud Rudolfa Trinnera, americkém muzikálu Song pro dva aneb Každý má svého Leona Neila Simona a české klasice Jana Otčenáška Romeo, Julie a tma s muzikálovými prvky si od přehršle písniček a muzikálového amatérismu příznivci Pradivadla poněkud odpočinou. Divadelníci se tentokrát rozhodli jít cestou odlehčeného, nikoli však naivního komediálního tématu v asi nejznámějším díle

brazilského autora João Bethencourta Estevão Weinera Den, kdy unesli papeže, situační komedii s hlubším podtextem. Děj se odehrává na předměstí New Yorku.

V režii Jiřího Konečného se v hlavních rolích představí Pavel Hejsek jako taxikář Sam Leibowitz, Vlasta Vykrutíková jako jeho žena Sara, Dennis Huml a Tereza Pinďáková v rolích jejích dětí Irvinga a Miriam a v roli kardinála Zdeněk Rychlý. Pod hlavičkou Pradivadla si zahrají i nové tváře: Miroslav Klesnil (papež), Petr Andrš (šerif), Ladislav Šín (generál) a Petr Guziur (odstřelovač).

Na první pohled to vůbec nevypadá, že v inscenaci půjde o nejveselejší dva dny, přesto se v ní odehraje komediální příběh s mnoha zvraty. Příběh, který hledá sílu v naději, že v každém z nás se skrývá laskavost i hluboká touha po porozumění a vstřícnosti. Je to příběh našich dnů, a přece naše dny přesahuje, ostatně každý den nedochází k únosu papeže.

Diváci se mohou těšit na premiéru představení, které se uskuteční v sobotu 14. prosince od 19 hodin ve velkém sále Střediska volného času Rýmařov, stejně jako na reprízu, která je naplánována na pondělí 16. prosince od 19 hodin tamtéž.

Jak ochotníci avizovali při premiéře, režisér se touto hrou s publikem loučí. Ve své poslední sezóně režisér záměrně opustil muzikálový žánr a pokusil se o nastudování činoherní komedie. Weinerův známý kus byl dlouhodobým režijním snem Jiřího Konečného, kterým se chtěl důstojně rozloučit s diváky.

2011

ROMEO, JULIE A TMA Jana Otčenáška se řadí k novelám s válečnou tematikou. Děj se odehrává během druhé světové války v protektorátní Praze. Hlavními hrdiny jsou dospívající student Pavel a židovská dívka Ester. Hra se vyznačuje dominantními kontrastními prvky tragiky, smrti, strachu, ale i lásky a naděje v kontextu války. Příběh zachycuje atmosféru protektorátu, vyhlášení stanného práva, neustálou podezíravost a všudypřítomný strach z udání. Protiváhu této temnotě tvoří okamžiky štěstí zamilovaných při tanci v malém pokojíku, nebo chvíle, když společně pozorují hvězdy a plánují svou budoucnost. Vzpomínky, kterými se vrací k jejich společným zážitkům, představují hlavní linii příběhu.

režie a úprava textu: Jiří Konečný, hudba a písňové texty: Petr Laštuvka, scéna a kostýmy: Šárka Lupečková

v hlavních rolích: Lukáš Adam a Natálie Holíková (studenti Janáčkovy konzervatoře Ostrava)

dále hrají: Zdeněk Rychlý, Pavel Konštacký, Štěpán Stoklasa, Petr Bubela, Zdeněk Štefanišin, Petr Guzir

taneční vstupy: Skupina Move2You, inspice: Irena Ondrašíková, text sleduje: Dagmar Koritárová a
Miroslava Misařová, zvukový mistr: Petr Laštuvka, světla: Jan Halinec, Denis Humpl, Ludmila Ondrašíková

2010

Premiérovou pohádkou, kterou Pradivadlo uvedlo ve svém repertoáru byla klasická česká pohádka Hrátky s čertem pod režijním vedením Pavla Hejska, jejíž premiéru shlédli rýmařovští diváci 5. 12. 2010. Jednalo se o ryzí pohádkový muzikál s kouzelnými písněmi a hudebním aranžmá Daniela Bartáka. V roli Solferna a princezny se představili hosté - profesionální herci z divadla v Českém Těšíně a malí i velcí diváci se těšili na početné obsazení čertů a pekelníků, loupežníka Sarka Farky a dalších pohádkových postav, známých především z televizní pohádkové inscenace, kde si hlavní postavu Martina Kabáta zahrál Josef Bek a v rolích dvou vypelichaných a povedených vesnických čertů se představili František Filipovský a Stanislav Neumann.

Drdova pohádková hra vznikla jako reakce na tíživou politickou situaci v okupovaném Československu za druhé světové války. Inspiraci můžeme nalézt v pohádkách Boženy Němcové - Čert na zemi, v loutkové hře Matěje Kopeckého - O krásné Dišperandě a dalších pohádkách a pověstech, například O Záhořově loži, O strašidelném mlýnu a podobně.
Hrátky s čertem údajně vznikly na "objednávku" režiséra Jiřího Frejky pro Národní divadlo v Praze. Premiéra hry se uskutečnila 30. prosince 1945 v pražském Stavovském divadle a od té doby putovala tato pohádka snad po všech českých jevištích, profesionálních i amatérských.
Nejznámější je ovšem filmové zpracování režiséra Josefa Macha v půvabných kulisách Josefa Lady s výraznými hereckými osobnostmi - Josefem Bekem jako Martinem Kabátem, Jaroslavem Vojtou v roli loupežníka Sarka Farky, Františkem Smolíkem jako poustevníkem Školastykem a nezapomenutelnými venkovskými čerty Františkem Filipovským a Stanislavem Neumannem. Jejich osobité herectví se natolik vtisklo do paměti diváků, že s ním mnohé další inscenace musely svádět mnohdy nerovný boj.
Abychom se vyhnuli případnému srovnávání s legendou a zároveň hru přiblížili dnešnímu divákovi, požádali jsme osvědčenou autorskou dvojici Petra Markova a Zdeňka Bartáka, aby se na tuto pohádku podívali dnešníma očima. Markovův smysl pro humor a Bartákova hudební invence byly základem inscenace, která se žánrově pohybovala na rozmezí hudební komedie a muzikálu při čemž muzikál vítězil "lehce na body".

2009/2010

Náročný projekt divadelní společnosti Pradivadlo, byl americký muzikál Song pro dva aneb Každý má svého Leona, jehož premiéra se uskutečnila v sobotu 17. října 2009 v městském divadle Rýmařov, derniéra pak 12. března 2010. Vynikající muzikálová komedie odehrávající se v New Yorku a v Los Angeles, v prostředí tvůrců hudebních hitů. Mladá začínající textařka Sonia Walsková navštíví populárního skladatele Vernona Gersche. Ten rozpozná její talent a nabídne jí spolupráci. Příběh o svérázné dvojici sleduje s vtipnou nadsázkou vznik úspěšného autorského vztahu a jeho přerod do vztahu milostného. Láska Soni a Vernona, která se objevuje nejen v jejich soukromém životě, ale i v mnoha jejich písních, se však brzo začne komplikovat. Problémem je nejen Sonina chronická nedochvilnost, ale i její ustavičné blouznění o jakémsi Leonovi. Jakkoliv se pracovní vztah ukazuje jako harmonický, vztah partnerský prodělává značnou krizi, pramenící ze vzájemné neschopnosti přizpůsobit se jeden druhému. Kvůli němu se nakonec s Vernonem rozchází.

Když se setkají o několik měsíců později, mají pocit, jako by se viděli poprvé! Sonia a Vernon proto musí zvolit čemu dát přednost - kariéře před láskou nebo naopak? Obě postavy hovoří na jevišti za sebe, jsou směšné, komické a přitom nesmírně lidské a krásné. Muzikál "They´re Playing Our Song" (Song pro dva), měl světovou premiéru na Broadwayi r. 1979, vznikl v týmové spolupráci komediografa N. Simona + komponisty a držitele tří Oscarů M. Hamlische + textařky C. B. Sagerové. Muzikál v sobě nese zvláštní poetiku, lehkost a nadčasovost. To podtrhnuli také výtvarnice Martina Kohoutková, choreografka Alena Tomešková a hudební realizátor Petr Laštuvka, který se svou kapelou The Hero muzikálové písně nahrál ve studiu v průběhu jednoho roku. Na realizaci muzikálu se podílela řada sponzorů. Protagonisté jej zpívali živě na mikroporty. Muzikálovou komedii vhodným způsobem doplnila citlivá hra světel a nápadité jevištní efekty.
Dlužno říci, že tento muzikálový projekt Pradivadla však nesplnil výsledné očekávání jeho tvůrců a manažerů. Je pravda, že většině diváků, kteří muzikál shlédli, se velmi líbil (podle ohlasů v hledišti i mimo něj), nicméně početnější publikum se na výjezdech mimo Rýmařov nedostavilo.

2009

Další hra z dílny severského Pradivadla - česká komedie autora Rudolfa Trinnera Holka odjinud měla premiéru 17. ledna 2009. Hlavu rodiny Veverkových, pana Alojze potkaly nečekané svízele nejen díky nenadálému sňatku jeho nezletilé dcery Alenky, ale především kvůli odkazu jeho bratra Jamese. Ten třicet let kutal kdovíkde v Americe zlato a na smrtelné posteli píše panu Alojzovi, že mu posílá svou dceru Jessie, aby se o ni postaral. Jessie, děvče, které vyrostlo v úplně jiném prostředí jen se svým otcem daleko od civilizace, děvče, které nezná přetvářku, duše i povahy čisté a upřímné, přijíždí ke strýčkovi právě v den jeho narozenin. Členové její nové rodiny se k ní zpočátku chovají chladně a rezervovaně, ovšem ve chvíli, kdy pojmou podezření, že v kufru, který si dívka přivezla, by mohlo být zlato, předhání se v lichotkách. Od té chvíle zápasí rodina s problémy nejen jak se do zamčeného kufru

podívat, ale především jak Jessie přimět k tomu, aby se s rodinou o své bohatství podělila. Všech pět ženských postav odlišných charakterů, dlouholetý přítel rodiny Matěj Kačaba, Evžen Srp, snoubenec Veverkovy druhé dcery Kateřiny a vínu horující teta Máňa se střetávají v situacích plných humoru, ale i překvapení a napětí. Pozvání na premiéru přijal také sám autor hry pan Rudolf Trinner.

2008

V tomto roce se sáhlo po pohádce známého českého básníka přírodní a milostné lyriky, později básníka obav, dramatika a překladatele z francouzštiny Františka Hrubína pod názvem Kráska a zvíře. Básnická pohádka Kráska a zvíře je dílo zvláštního osudu. Jedná se o poslední práci, kterou František Hrubín dokončil a která se před jeho zraky dostala na veřejnost. Původně ji napsal pro otáčivé jeviště v Českém Krumlově. V mnoha směrech se jedná o záležitost mimořádnou, i když napohled tu nic mimořádně nevyhlíží: námět je dávno známý, avšak řešení tohoto námětu, neboť Hrubín do staré francouzské pohádky vložil kus svého neopakovatelného vidění světa, působí velice kouzelně. Naplnění došla pravda a spravedlnost, skutečná krása byla vykoupena skutečnou láskou. Příběh Krásky a zvířete může svým laděním často vzbuzovat až hrůzu, nicméně u Hrubína je to příběh křehký, příběh, v němž

nechybí humor ani láskyplné vyznání. Jedná se o dílo, které plně zaujme člověka bez ohledu na věk, neboť pohádky tohoto druhu potřebujeme. A to z jednoho nejzákladnějšího důvodu - aby nám bylo dobře na světě! Premiéru této pohádky jsme uvedli v úterý 20. května 2008 v 18 hodin, reprízu v neděli 25. května v 15 hodin v rýmařovském městském divadle. Pohádka měla charakter muzikálu a představili se v ní herci známí z Našeho městečka, objevily se i nové tváře. Diváci si navíc poslechli podmanivé a nápadité melodie z autorské dílny Petra Laštuvky, šéfa rockové kapely The Hero, nebo na vystoupení dětí z tanečního klubu Jes Základní školy Rýmařov - mistrů světa ve velké taneční formaci Show dance z Bochumi pod vedením Aleny Tomeškové. Pohádku provázely různé světelné a jevištní efekty a projekce.

2007

První hrou bylo drama Naše městečko amerického autora Thorntona Wildera - držitele tří Pullitzerových cen za literaturu. Z jednoho "obyčejného a prostého" příběhu bezvýznamných lidiček v jednom malém městečku vytvořil Wilder hru krásnou a poetickou, hluboce pravdivou, s průzračným filosofickým posláním, které asi zasáhne každého z nás: Ta věčná pomíjivost času, tolikrát zbytečně promarněného, nemožnost vrátit ho zpátky... Hra byla režijně připravena jako malý experiment, prošpikována scénickou hudbou, řadou světelných změn a diváci nejen v Rýmařově na její první uvedení dodnes vzpomínají.